Tak trochu ze zákulisí..
Logo
Potřebujete poradit?
po–pá: 8:00–16:00
0 ks
za 0,00 Kč
Nákupní košík je prázdný
Potřebujete poradit? Neváhejte nás kontaktovat.
Nakupte ještě za 1 500,00 Kč a máte dopravu ZDARMA
  1. Úvod
  2. BLOG
  3. Z DRUHÉ STRANY #1
16.03.2022

Z DRUHÉ STRANY #1

 

Jak se ze mě stala wilburrina?

Dám vám sem pár obrázků, některé dosti úsměvné :) Ale právě tyhle prvotiny asi můžou za to, že dnes dělám to, co dělám. Jako malá jsem si strašně ráda kreslila, milovala jsem omalovánky a čmárání a tvoření všeho druhu. Ale jedny prázdniny si pamatuji doteď. Bylo mi asi 10, s našima jsme byli na týden na Slapech a kamarádka jedno odpoledne přinesla obrázek s obrysem ženské postavy.

Na čistý papír jsme si obrys obkreslily a proměnily se v návrhářky. Princeznovské šaty a róby všech tvarů a barev postupně střídaly celé kolekce (ano už tehdy jsem tvořila v kolekcích :)) více i méně nositelné módy. Když se na ty kresby koukám dnes, tak se musím smát. Ty nepřirozené pózy, účesy a výrazy v obličeji :)

 

 

 

Prázdniny utekly a já kreslila šatičky pořád dál. Návrhů jsem chrlila desítky a desítky a tahle zábava mě nepustila ani pár dalších let. Jen jsem si postupně "vzor" upravila do trochu koukatelnějších póz, kdy dámy přestaly vypadat, že mají nějaký zdravotní problém..

 

 

 

Někdy tou dobou se mi v hlavě zrodil sen. Začala jsem sledovat dění kolem módy, četla si o slavných módních návrhářích a snila o tom, že jednou taky budu navrhovat šaty.

Následovaly kurzy kreslení u klučiny, který studoval na AVU a po večerech si přivydělával lekcemi kresby. Pak letní výtvarný kurz v Lásenici u Jindřichova Hradce, kde jsme chodili hodně do plenéru.. Na své poslední kurzy jsem pak chodila k paní Jarmile Trösterové, která studovala Ateliér textilní tvorby profesora Antonína Kybala na UMPRUM a později byla mimojiné jednou z hlavních návrhářek v liberecké Textilaně.

 

   

    

   

 

Po maturitě přišlo rozhodování, na jakou školu dál. Moje celá rodina jsou farmaceuti, lékaři apod. Takže vlastně netuším, kde se ve mně tohle umělecké zaměření vzalo. Dostala jsem se na Textilní fakultu Technické univerzity v Liberci na obor Textilní návrhářství - technologie a design. Většina spolužáků tam přišla ze středních oděvních škol, v tom měli dost výhodu. Já, do té doby oborem zcela nepolíbená, jsem hodně plavala ve všem kolem textilu, hlavně v konstrukcích střihů. Dodneška to neumím, což mě trochu mrzí, ale možná někdy... Na škole jsme třeba pletli na pletacím stroji (asi už bych to dnes ani nenavlíkla:)), tkali na ručním, částečně programovatelném stavu (na něm jsem tkala svou bakalářskou práci na téma vzorování žakárských tkanin), preparovali vlákna, šili na průmyslových šicích strojích (to je jinej rachot než domácí), malovali, kreslili a v neposlední řadě taky nakousli práci v grafických programech.

 

Tam začala další kapitola, protože mě to dost chytlo. Na škole jsme za dva semestry stihli jen opravdové základy Adobe Illustratoru a Photoshopu. Já jsem si s tím ale chtěla hrát víc, tak jsem se postupně učila další fígle sama. Po škole jsem našla práci jako grafička, bez jakékoliv praxe a zkušeností. Firmu bohužel po dvou letech dohnala finanční krize a já tak šla o dům dál.

Dostala jsem se do malé reklamní agentury, která měla hodně klientů z farmaceutického průmyslu (ha, tak přecijen nějaké spojení se zbytkem rodiny). Vytvářela jsem katalogy léků, očkovací průkazy, polepy do lékáren, design krabiček atd. Nejpyšnější jsem asi na svoji vánoční krabičku Geriavit Pharmatonu. Grafice se poslední dobou věnuji zase více, takže pokud potřebujete logo, pozvánku, banner a další, dejte vědět..

 

A pak přišla mateřská a na ní navázala hned druhá. Při té první jsem měla hlavu plnou miminek :) Ale při té druhé jsem už začala cítit tvůrčí přetlak, a když jsem objevila americký Spoonflower, kde si člověk může nechat (za ne úplně malý peníz) vytisknout látku se svým vzorem, tak to prostě bouchlo. Během chvilky a zcela spontánně vznikla moje úplně první kolekce - Spring in Blossom. Vlastně to ani nebyly opakující se vzory, celé jsem to tehdy měla vymyšlené jako čtverce a pruhy pro patchworkářky.

 

   

 

Vychytala jsem zrovna poštovné zdarma a objednala. Ale chyba lávky, poštovné zdarma zpoza velké louže tak úplně zdarma není, což jsem netušila, ale co už, chybami se člověk učí. Z látek jsem měla i tak velkou radost, ale bylo mi jasné, že pokud bych chtěla své látky prodávat, tohle cesta nebude.

Dala jsem se do pátrání po rozumném tisku u nás a po mnoha peripetiích a nemalých výdajích za zkušební tisky jsem nakonec našla. Tiskáren jsem našla a vyzkoušela víc, ale aktuálně již sedmým rokem tisknu na stejném místě a doufejme, že to vydrží.

 

S prodejem jsem začínala na Fleru a pamatuji se, že když jsem tam tehdy dala své první (už české) kolekce, byl o látky velký zájem (Noční přistání je dodnes jedním z nejoblíbenějších vzorů). To mě dost nakoplo a utvrdilo v tom, že v záplavě mnohdy infantilních, přeplácaných, levných a ne moc kvalitních látek je tu dostatečná poptávka po "něčem jiném". 

 

   

 

Velkým milníkem a mým splněným snem pak bylo spuštění vlastních stránek v roce 2017. Těm jsem letos dala nový kabát a spoustu nových funkcí, takže mě teď těší zase o něco víc.

A jaké jsou plány do budoucna? Přiznám se, že je nerada prozrazuju, protože je to pak dost stresující je dodržet, zvlášť v dnešní době. Ale určitě bych ráda rozšířila výběr materiálů, možná i sortiment o galanterii. Ráda bych časem nabídla nějaké pěkné střihy. No a samozřejmě pracuji na nových vzorech! Pokud byste měli nápad, co vám tu chybí, co byste rádi, tak mi to napište.

 

No a teď už víte, jak to všechno začalo :) V příštím díle se mrkneme, jak vznikaly některé mé kolekce..

 

 

 

Líbil se článek? Sdílejte ho s přáteli
Látkové novinky do emailu
Novinky, akce, aneb co se děje u wilburriny. Rozesílám cca 1x do měsíce.


Spřízněné duše, které to s mými látkami umí:

                                                                                                               
   

Copyright © 2022 wilburrina.cz
Vytvořeno na Eshop-rychle.czEshop-rychle.cz