wilburrina látky
Logo
Potřebujete poradit?
po–pá: 8:00–16:00
0 ks
za 0,00 Kč
Nákupní košík je prázdný
Potřebujete poradit? Neváhejte nás kontaktovat.
Nakupte ještě za 1 500,00 Kč a máte dopravu ZDARMA
  1. Úvod
  2. BLOGOVÉ ČLÁNKY - příprava Z DRUHÉ STRANY
BLOGOVÉ ČLÁNKY - příprava Z DRUHÉ STRANY

Člověk je tvor přirozeně zvídavý a taky zvědavý. Vždycky je zajímavé nakouknout někomu pod ruku a vidět, jak všechny ty úžasné věci, které se nám líbí, vznikají.. Mě třeba fascinují videa, která postuje na svém instagramu Luke Adam Hawker. Jeho kresby (nejen) architektury vypadají úchvatně už z dálky, ale teprve když se přiblížíte a vidíte jak to vzniká, tak to je prostě mazec.. Nebo, nedávno jsem narazila na video, kde jeden šikovný klučina vyráběl klobouk. Tady se nabízí říct klobouk dolů, protože to byla fakt nádhera. Člověk si ani neuvědomuje, kolik práce, kolik jednotlivých kroků to vyžaduje. A to samozřejmě neplatí jen pro klobouky. Zkrátka je dobře, že se taková videa točí..

Já to tedy nemám tak vymakané, s videem zatím moc nekamarádím, ale stejně bych vám chtěla ukázat něco málo z toho, jak vznikaly některé moje vzory. Tak alespoň prostřednictvím fotek..

 

V minulém článku jsem vám ukázala mé úplně první látky, které byly tištěné ještě v Americe. Byly to vzory, které jsem si z nudy jen tak udělala přímo v počítači. Myslím, že jsem je tenkrát dělala dokonce jen na notebooku a bez myši ツ Byla jsem nemocná a po týdnu v posteli byla už prostě nuda..

Moji první českou kolekci (Dobrodružství v oblacích) jsem také kreslila rovnou v počítači, ale na ní jsem pracovala už s grafickým tabletem. Mám už léta jeden od firmy Genius. Asi to není žádný velký zázrak, ale mně se na něm dělá dobře. Přes USB připojím k počítači a kreslím. Pro někoho to může být zvláštní kreslit někam na "destičku" a přitom koukat úplně jinam na monitor. Ale všechno je o zvyku. Dneska už frčí spíš supercitlivé grafické tablety s obrazovkou, na které kreslíte skoro jako na papír.

 

Následovala kolekce Půlnoc. Dodnes oblíbený Nebeský třpyt jsem tehdy kreslila a opakovala ručně. Je to taková základní metoda tvorby opakujícího se vzoru, když nemáte počítač. Ve zkratce, vezmete si prázdný papír, začnete vyplňovat střed, poté rozstříhnete vertikálně napůl a obě půlky prohodíte a slepíte. Uprostřed vám vznikne další volné místo, které postupně vyplňujete. To samé opakujete i ve druhém směru a voilá máte vzor, který všude perfektně navazuje. Je to docela sranda, někdy vám na to udělám speciální článek s postupem.. Na obrázku vlevo vidíte ten "slepenec" a pod ním jednotlivé motivy překreslené a připravené pro skenování. Pak to už "jen" dostat do počítače a upravit..

 

Další na papír kreslenou kolekcí bylo Rozkvetlé štěstí. Vždycky, když mě něco inspiruje a napadne mě vzor, vrhám se po nejbližší tužce a papíru. Často jsou to "šmíráky" (takové ty z jedné strany potištěné papíry, které už člověk nepotřebuje), malé papírky z bločků a lepicích bločků, ale taky třeba obálky od účtů za elektřinu :) Prostě první papír, který se mi dostane pod ruku, protože vím, jak funguje moje paměť a kdybych si to nenakreslila hned, zapomněla bych.

  

 


Jak se ze mě stala wilburrina?

Dám vám sem pár obrázků, některé dosti úsměvné :) Ale právě tyhle prvotiny asi můžou za to, že dnes dělám to, co dělám. Jako malá jsem si strašně ráda kreslila, milovala jsem omalovánky a čmárání a tvoření všeho druhu. Ale jedny prázdniny si pamatuji doteď. Bylo mi asi 10, s našima jsme byli na týden na Slapech a kamarádka jedno odpoledne přinesla obrázek s obrysem ženské postavy.

Na čistý papír jsme si obrys obkreslily a proměnily se v návrhářky. Princeznovské šaty a róby všech tvarů a barev postupně střídaly celé kolekce (ano už tehdy jsem tvořila v kolekcích :)) více i méně nositelné módy. Když se na ty kresby koukám dnes, tak se musím smát. Ty nepřirozené pózy, účesy a výrazy v obličeji :)

 

 

 

Prázdniny utekly a já kreslila šatičky pořád dál. Návrhů jsem chrlila desítky a desítky a tahle zábava mě nepustila ani pár dalších let. Jen jsem si postupně "vzor" upravila do trochu koukatelnějších póz, kdy dámy přestaly vypadat, že mají nějaký zdravotní problém..

 

 

 

Někdy tou dobou se mi v hlavě zrodil sen. Začala jsem sledovat dění kolem módy, četla si o slavných módních návrhářích a snila o tom, že jednou taky budu navrhovat šaty.

Následovaly kurzy kreslení u klučiny, který studoval na AVU a po večerech si přivydělával lekcemi kresby. Pak letní výtvarný kurz v Lásenici u Jindřichova Hradce, kde jsme chodili hodně do plenéru.. Na své poslední kurzy jsem pak chodila k paní Jarmile Trösterové, která studovala Ateliér textilní tvorby profesora Antonína Kybala na UMPRUM a později byla mimojiné jednou z hlavních návrhářek v liberecké Textilaně.

 

   

    

   

 

Po maturitě přišlo rozhodování, na jakou školu dál. Moje celá rodina jsou farmaceuti, lékaři apod. Takže vlastně netuším, kde se ve mně tohle umělecké zaměření vzalo. Dostala jsem se na Textilní fakultu Technické univerzity v Liberci na obor Textilní návrhářství - technologie a design. Většina spolužáků tam přišla ze středních oděvních škol, v tom měli dost výhodu. Já, do té doby oborem zcela nepolíbená, jsem hodně plavala ve všem kolem textilu, hlavně v konstrukcích střihů. Dodneška to neumím, což mě trochu mrzí, ale možná někdy... Na škole jsme třeba pletli na pletacím stroji (asi už bych to dnes ani nenavlíkla:)), tkali na ručním, částečně programovatelném stavu (na něm jsem tkala svou bakalářskou práci na téma vzorování žakárských tkanin), preparovali vlákna, šili na průmyslových šicích strojích (to je jinej rachot než domácí), malovali, kreslili a v neposlední řadě taky nakousli práci v grafických programech.

 

Tam začala další kapitola, protože mě to dost chytlo. Na škole jsme za dva semestry stihli jen opravdové základy Adobe Illustratoru a Photoshopu. Já jsem si s tím ale chtěla hrát víc, tak jsem se postupně učila další fígle sama. Po škole jsem našla práci jako grafička, bez jakékoliv praxe a zkušeností. Firmu bohužel po dvou letech dohnala finanční krize a já tak šla o dům dál.

Dostala jsem se do malé reklamní agentury, která měla hodně klientů z farmaceutického průmyslu (ha, tak přecijen nějaké spojení se zbytkem rodiny). Vytvářela jsem katalogy léků, očkovací průkazy, polepy do lékáren, design krabiček atd. Nejpyšnější jsem asi na svoji vánoční krabičku Geriavit Pharmatonu.

 

A pak přišla mateřská a na ní navázala hned druhá. Při té první jsem měla hlavu plnou miminek :) Ale při té druhé jsem už začala cítit tvůrčí přetlak, a když jsem objevila americký Spoonflower, kde si člověk může nechat (za ne úplně malý peníz) vytisknout látku se svým vzorem, tak to prostě bouchlo. Během chvilky a zcela spontánně vznikla moje úplně první kolekce - Spring in Blossom. Vlastně to ani nebyly opakující se vzory, celé jsem to tehdy měla vymyšlené jako čtverce a pruhy pro patchworkářky.

 

   

 

Vychytala jsem zrovna poštovné zdarma a objednala. Ale chyba lávky, poštovné zdarma zpoza velké louže tak úplně zdarma není, což jsem netušila, ale co už, chybami se člověk učí. Z látek jsem měla i tak velkou radost, ale bylo mi jasné, že pokud bych chtěla své látky prodávat, tohle cesta nebude.

Dala jsem se do pátrání po rozumném tisku u nás a po mnoha peripetiích a nemalých výdajích za zkušební tisky jsem nakonec našla. Tiskáren jsem našla a vyzkoušela víc, ale aktuálně již sedmým rokem tisknu na stejném místě a doufejme, že to vydrží.

 

S prodejem jsem začínala na Fleru a pamatuji se, že když jsem tam tehdy dala své první (už české) kolekce, byl o látky velký zájem (Noční přistání je dodnes jedním z nejoblíbenějších vzorů). To mě dost nakoplo a utvrdilo v tom, že v záplavě mnohdy infantilních, přeplácaných, levných a ne moc kvalitních látek je tu dostatečná poptávka po "něčem jiném". 

 

   

 

Velkým milníkem a mým splněným snem pak bylo spuštění vlastních stránek v roce 2017. Těm jsem letos dala nový kabát a spoustu nových funkcí, takže mě teď těší zase o něco víc.

A jaké jsou plány do budoucna? Přiznám se, že je nerada prozrazuju, protože je to pak dost stresující je dodržet, zvlášť v dnešní době. Ale určitě bych ráda rozšířila výběr materiálů, možná i sortiment o galanterii. Ráda bych časem nabídla nějaké pěkné střihy. No a samozřejmě pracuji na nových vzorech! Pokud byste měli nápad, co vám tu chybí, co byste rádi, tak mi to napište.

 

No a teď už víte, jak to všechno začalo :) V příštím díle se mrkneme, jak vznikaly některé mé kolekce..

 

 

 

Novinky z našeho blogu

DO BAREV: BŘEZEN
30.03.2022
DO BAREV: BŘEZEN
Jarní příliv energie a barev, které se v zimě schovávaly.. číst celé
Z DRUHÉ STRANY #1
16.03.2022
Z DRUHÉ STRANY #1
Aneb jak se ze mě stala wilburrina.. někdy vás to už od malička k něčemu táhne a je to jako byste byli předem naprogramovaní.. číst celé
DO BAREV: ÚNOR
24.02.2022
DO BAREV: ÚNOR
Kolik barev dokáže zachytit lidské oko? Také máte měsíce spojené s určitými barvami? Jaký je pro vás únor? číst celé
MOJI OBLÍBENÍ #1
18.02.2022
MOJI OBLÍBENÍ #1
Dnešním článkem začínám menší (možná i větší?) sérii, kterou chci věnovat mým oblíbeným tvůrcům. Lidem, kteří mě inspirují a baví. Jako první vám chci... číst celé
Látkové novinky do emailu
Novinky, akce, aneb co se děje u wilburriny. Rozesílám cca 1x do měsíce.


Spřízněné duše, které to s mými látkami umí:

                                                                                                               
   

Copyright © 2022 wilburrina.cz
Vytvořeno na Eshop-rychle.czEshop-rychle.cz